Slova důchod nebo důchodce se mi nikdy nelíbilo, slovo senior už vůbec. Ale – je to tady, a co teď s tím?
Maminka říkávala: Když je ti třicet, čtyřicet – prostě „-cet“, tak fajn. Jak už přijde „-át“, tak je hůř.
Pravda, někdy to tak je, ale pořád to jde, ne? Když se trochu snažíme překonat lenost, nebrblat, přiměřeně se o sebe starat a hlavně – mít ráda svou rodinu a přátele. Teď jsme všichni v rouškách, ale některé jsou i povedené, co myslíte?
Během svého aktivního pracovního života mě bavila práce v redakci. K nejmilejším patřil měsíčník Zdraví, a zájem o toto téma a vše kolem něj mi zůstal.
Když vás to bude bavit, tak si čtěte. A třeba mi i napište.
Vaše Jana
jana.ulikova@email.cz
Komentáře
Okomentovat